Možné příčiny imunitních poruch

Vedle dědičné zátěže existují i civilizační příčiny imunitních poruch, mezi něž patří:

• Příliš krátká doba kojení nebo dokonce nekojení - podle vědeckých výzkumů je pro získání silné imunity velmi důležitá doba, po kterou je dítě kojeno. U déle kojených dětí dochází prokazatelně méně k infekčním onemocněním a alergie se u nich vyskytují v daleko menší míře. Proto by mělo být dítě kojeno minimálně do 6 měsíců věku.
• Sterilita prostředí - přehnaná čistota praktikovaná především u kojenců a malých dětí je z hlediska správné funkčnosti imunitního systému nežádoucí. Při soustavném pobytu ve sterilním prostředí není imunitní systém vystaven dostatečné zátěži cizorodých patogenů, na kterou je přirozeně nastaven, nemá příležitost adekvátně dozrát a obrátí své síly proti vlastnímu tělu.
• Úzkostlivá hygiena - nadměrné používání zásaditých mýdel a pěn do koupele vede k neustálému narušování pH ochranné kožní bariéry. Tělo je následně vůči cizorodým patogenům daleko bezbrannější a buněčný imunitní systém musí bojovat s tím, s čím by si za normálních okolností poradila kůže a sliznice.
• Oslabení střevní mikroflóry - nevyvážená strava a opakované podávání antibiotik může mít za následek nedostatečné osídlení střev prospěšnými bakteriemi, díky němuž se přes střevní sliznici do těla mohou dostávat cizorodé patogeny. Pokud dojde ke změnám ve složení a počtu optimální střevní flóry, dochází k převaze patologických bakteriálních kmenů, které nesmírně zatěžují organismus. V takovém případě hovoříme o tzv. dysmikrobii, což je pojem, který je velmi úzce spojen s průjmem a léčbou širokospektrými antibiotiky, po chemoterapii apod. Tento stav snižuje obranyschopnost organismu.
• Velká stresová zátěž - chronický stres má za následek snížení funkce imunitního systému a větší náchylnost těla nejen k infekcím, ale dlouhodobě může být nepřiměřené psychické vypětí příčinou alergií, autoimunitních chorob i nádorových onemocnění. Je vědecky prokázáno, že i hluboký smutek (ztráta blízké osoby a podobně)má za následek vyřazení části imunitních reakcí, což vede velmi rychle k nemoci.
• Životní styl - nedostatek pohybu, ale i nedostatek odpočinku, špatná životospráva, potravinářská aditiva, konzervanty, barviva a ochucovadla, kouření a v poslední době značně rozšířená tendence k přecházení nemocí, negativně ovlivňují imunitu člověka.
• Toxické zatížení, chemikálie - zvyšující se znečištění našeho životního prostředí neúměrným způsobem zatěžuje imunitní systém, který tomuto přetížení snadno podlehne.
• Nadužívání léků - nemoci, se kterými by si naše tělo mělo bez většího problému poradit samo, řešíme často užíváním léků (antibiotik, antipyretik, antiflogistik apod.), které nemoc „vyřeší za nás”, čímž nedochází k přirozenému a tolik potřebnému posílení vlastní obranyschopnosti. Stejně tak překotné snižování teploty znemožňuje reakci vlastního imunitního systému. Teplotu nižší než 38 °C je proto vhodné nesnižovat vůbec.