Možné příčiny imunitních poruch

Přímou příčinou některých konkrétních a poměrně vzácných poruch imunity jsou genetické mutace zděděné od rodičů. Většina těchto chorob vykazuje recesivní typ dědičnosti, což znamená, že ke vzniku onemocnění může dojít pouze za předpokladu, pokud jsou oba rodiče nositelé příslušného genu. Řada genů, které jsou zodpovědné za imunodeficientní stavy, je vázána na chromozom X, což vede v praxi k tomu, že chlapci bývají postiženi dvakrát častěji než dívky. Častější výskyt autoimunitních chorob u chlapců je dán vazbou genů zodpovědných za tato onemocnění na chromozom X.

Vedle dědičné zátěže existují i civilizační příčiny imunitních poruch, mezi něž patří:


  • Příliš krátká doba kojení nebo dokonce nekojení - podle vědeckých výzkumů je pro získání silné imunity velmi důležitá doba, po kterou je dítě kojeno. U déle kojených dětí dochází prokazatelně méně k infekčním onemocněním a alergie se u nich vyskytují v daleko menší míře. Proto by mělo být dítě kojeno minimálně do 6 měsíců věku.
  • Sterilita prostředí - přehnaná čistota praktikovaná především u kojenců a malých dětí je z hlediska správné funkčnosti imunitního systému nežádoucí. Při soustavném pobytu ve sterilním prostředí není imunitní systém vystaven dostatečné zátěži cizorodých patogenů, na kterou je přirozeně nastaven, nemá příležitost adekvátně dozrát a obrátí své síly proti vlastnímu tělu.
  • Úzkostlivá hygiena - nadměrné používání zásaditých mýdel a pěn do koupele vede k neustálému narušování pH ochranné kožní bariéry. Tělo je následně vůči cizorodým patogenům daleko bezbrannější a buněčný imunitní systém musí bojovat s tím, s čím by si za normálních okolností poradila kůže a sliznice.
  • Oslabení střevní mikroflóry - nevyvážená strava a opakované podávání antibiotik může mít za následek nedostatečné osídlení střev prospěšnými bakteriemi, díky němuž se přes střevní sliznici do těla mohou dostávat cizorodé patogeny. Pokud dojde ke změnám ve složení a počtu optimální střevní flóry, dochází k převaze patologických bakteriálních kmenů, které nesmírně zatěžují organismus. V takovém případě hovoříme o tzv. dysmikrobii, což je pojem, který je velmi úzce spojen s průjmem a léčbou širokospektrými antibiotiky, po chemoterapii apod. Tento stav snižuje obranyschopnost organismu.
  • Velká stresová zátěž - chronický stres má za následek snížení funkce imunitního systému a větší náchylnost těla nejen k infekcím, ale dlouhodobě může být nepřiměřené psychické vypětí příčinou alergií, autoimunitních chorob i nádorových onemocnění. Je vědecky prokázáno, že i hluboký smutek (ztráta blízké osoby a podobně)má za následek vyřazení části imunitních reakcí, což vede velmi rychle k nemoci.
  • Životní styl - nedostatek pohybu, ale i nedostatek odpočinku, špatná životospráva, potravinářská aditiva, konzervanty, barviva a ochucovadla, kouření a v poslední době značně rozšířená tendence k přecházení nemocí, negativně ovlivňují imunitu člověka.
  • Toxické zatížení, chemikálie - zvyšující se znečištění našeho životního prostředí neúměrným způsobem zatěžuje imunitní systém, který tomuto přetížení snadno podlehne.
  • Nadužívání léků - nemoci, se kterými by si naše tělo mělo bez většího problému poradit samo, řešíme často užíváním léků (antibiotik, antipyretik, antiflogistik apod.), které nemoc „vyřeší za nás”, čímž nedochází k přirozenému a tolik potřebnému posílení vlastní obranyschopnosti. Stejně tak překotné snižování teploty znemožňuje reakci vlastního imunitního systému. Teplotu nižší než 38 °C je proto vhodné nesnižovat vůbec.


Sdílet na: Facebook Linkuj.cz
Přehled komentářů k článku
... doposud nebyl přidán žádný komentář ...