Každý králíček má
jinou povahu.
Někteří jsou
mírní, sami si vyskočí na váš klín, aby se
pomazlili, rádi se nechají pohladit, pochovat a klidně vám i usnou v náručí.
Naproti tomu někteří králíčci jsou spíše
divocí, nemají radi, když je někdo zvedá a neustále nosí, proto se
rozčilují a škrábou. Pokud takového králíka necháte volně na zemi, přiběhne sám, když chce pohladit a je spokojený.
Zásadou je, nikdy
nenutit zakrslého králíka k ničemu, co se mu nelíbí, protože by vám mohl přestat důvěřovat a mohl by vás
poškrábat nebo kousnout.
Králičí řeč těla:
- leží na boku s nataženými nohami - chce odpočívat, nebo spát a nechce, aby ho někdo rušil
- protahuje se - po odpočinku mívá králíček ve zvyku udělat kočičí hřbet
- válí se - cítí se dobře
- sedí na boku s přitaženýma ušima - chce odpočívat
- pošťuchuje do vás čumáčkem - zdraví vás a chce, abyste ho hladili
- líže vaši ruku - projev spokojenosti a vděčnosti
- odstrkává vaši ruku - již nechce hladit, chce mít klid
- vztyčí se a panáčkuje, vyskakuje do výšky - projev radosti
- stáhne uši dozadu, přikrčí se - něčeho se bojí
- dupe zadními běhy - výraz strachu či varování k možnému útoku