Systémová onemocnění pojiva (SOP)

Systémová onemocnění pojiva je skupina autoimunitních zánětlivých chorob, při kterých vznikají v těle protilátky, které napadají vlastní tkáň. Příčina jejich vzniku je nejasná, určitou roli jistě hrají genetické faktory a vlivy prostředí. Velká pozornost je věnována i působení infekce, jako možného spouštěcího faktoru onemocnění, diskutuje se o herpetických virech (opary), viru Ebsteina-Barrové (mononukleóza) a dalších. Prokazuje se také vliv ženských pohlavních hormonů, zejména estrogenů a prolaktinu, neboť významně zasahují do kvality imunitních reakcí.

Začátek těchto onemocnění bývá jen vzácně náhlý, častěji dochází k jeho plíživému nástupu. Záleží to i na orgánu, který je postižen jako první. Velmi často u pacienta dochází zpočátku k dlouhodobé únavě, mohou být zvýšené teploty, zhoršená tolerance vnějších vlivů (stres, počasí). K lékaři nemocného přivedou až známky závažného postižení určitého orgánu.

Tato onemocnění jsou velice závažná a bohužel nevyléčitelná. Lékaři mohou pouze tlumit projevy. Jde o dlouhodobou terapii vysokými dávkami kortikoidů, případně v kombinaci s imunosupresivy (léky potlačující imunitní systém).

Většina těchto onemocnění nepostihuje pouze jeden orgán, ale dochází k postižení mnoha různých orgánů. Příznaky z postižení jednoho orgánu mohou sice dominovat, ale častěji bývají projevy velice pestré.

Tato skupina autoimunitních onemocnění postihuje nejen svalově kosterní aparát, ale i mnoho jiných systémů. Postiženy mohou být jak horní, tak i dolní cesty dýchací.

Plicní postižení je relativně častá a závažná komplikace SOP, a proto na něj musíme myslet jak při diagnostice SOP, tak i při pravidelných kontrolách pacientů s poruchami imunitního systému.

Nejčastější plicní projevy u jednotlivých systémových onemocnění pojiva:


  • Systémová sklerodermie (SSc) - dochází k tuhnutí kůže i vnitřních orgánů. Jde o autoimunitní onemocnění pojivové tkáně nejasného původu, které se projevuje fibrózou a sklerotizací kůže (změny ve smyslu ztráty elasticity), stěny cév a některých vnitřních orgánů (ledvin, plic, trávicího traktu).
  • Revmatoidní artritida (RA) - je nejčastější zánětlivé kloubní onemocnění, u kterého je plicní postižení relativně časté, ale je málokdy diagnostikováno, protože bývá příznakově chudé nebo je zaměněno za jiné plicní onemocnění. Projevuje se zánětem a bolestivostí kloubů a jejich postupným poškozením, postihuje však i ostatní orgány.
  • Systémový lupus erythematodes (SLE) - je typické systémové onemocnění, to znamená, že se týká více orgánů (systémů) v lidském těle. Správně se tedy nazývá systémový lupus erytematodes (erytema = zarudnutí kůže = vyrážka) a postihuje nejčastěji kůži, klouby, srdce, cévy, ledviny, plíce a mozek.
  • Akutní lupusová pneumonitida - projevuje se náhlým vzestupem teploty, kašlem, na RTG jsou přítomny skvrnité alveolární infiltráty bez přítomnosti infekce.
  • Dermatomyozitida - zánětlivé stavy v kůži.
  • Polymyozitida - zánětlivé stavy ve svalech.


Sdílet na: Facebook Linkuj.cz
Přehled komentářů k článku
... doposud nebyl přidán žádný komentář ...