Mozková mrtvice (CMP)

Mozková mrtvice se řadí po srdečním infarktu a rakovině mezi třetí nejčastější příčinu smrti. U 80 % případů je na vině ucpání mozkové cévy, čímž vznikne mozkový infarkt. U 20 % případů způsobí mrtvici prasknutí cévy a vznikne tak mozkové krvácení. Těchto případů je méně, ale o to bývají složitější a mají vážnější následky.

Centrální mozková příhoda (CMP) je definována jako rychle se rozvíjející ztráta mozkových funkcí, kde příznaky přetrvávají déle než 24 hodin nebo vedou až ke smrti a není zde známa jiná než cévní příčina. Dochází k prasknutí nebo k ucpání některé mozkové cévy. To má za následek poškození okolní mozkové tkáně. Ta je buď poškozena tlakem krve proudící z prasklé cévy, nebo se jí nedostává životně důležitého kyslíku a živin.

Ucpání mozkové cévy (nedokrevnost - ischemie) – i když mozek představuje jen asi 2 % celkové váhy člověka, spotřebuje 20% z celkové spotřeby kyslíku. Při poklesu dodávky kyslíku dochází nejprve k poruše funkce mozkové buňky při jejím zachování. Déle trvající nedostatek kyslíku již vede k odumření buňky.

Dalším důvodem vzniku cévní mozkové příhody je krvácení. Může se jednat buď o krvácení do mozkové tkáně, které tvoří 15% CMP, nebo o krvácení mezi mozkové pleny (5% CMP). Větší pravděpodobnost krvácení do mozkové tkáně mají osoby s vysokým krevním tlakem. Tento druh krvácení je zatížen velmi vysokou úmrtností, až 50% během prvních 30 dnů. Krvácení mezi mozkové pleny je většinou důsledkem prasknutí výdutě (aneurysmatu) na některé mozkové tepně a znamená vždy vážné ohrožení života.

Ischemické cévní mozkové poruchy podle příčiny vzniku dělíme do tří hlavních skupin.

Důvody mozkového infarktu:


  • Ateroskleróza velkých mozkových tepen - jedná se o nemoc cév, při které aterosklerotické pláty zúží průsvit postižených tepen.
  • Onemocnění srdce - postihují častěji mladší pacienty.
  • Dlouhotrvající neléčený vysoký krevní tlak – méně závažná mozková komplikace, postiženy jsou drobné tepénky.

Mrtvice může udeřit i u jinak zdravého člověka, a to kdykoliv a kdekoliv, aniž by postižený cítil bolest. Příznaků je celá řada, odvíjejí se od toho, která část mozku je právě poškozena. Pokud se dotyčný nedostaví okamžitě k lékaři, bývají následky katastrofální.

Vnější průvodní příznaky cévní mozkové příhody (CMP):


  • problémy s chůzí, rovnováhou a pohybem vůbec, postižený pociťuje závratě
  • komunikace může působit zmateně, postiženému není rozumět nebo má dokonce problém mluvit
  • dezorientace, zmatenost
  • slabost
  • ztráta citlivosti tváře, asymetrie – pokleslý koutek úst nebo oka, spadlé oční víčko
  • ztráta citlivosti končetiny (tzv. "mravenčení") a neschopnost je ovládat
  • problémy se smysly, zejména se zrakem (špatné vidění, rozmazaný obraz, krátkodobá ztráta zraku)
  • náhlá bolest hlavy, někdy i ztuhnutí krku

Neovlivnitelné rizikové faktory CMP:


  • Věk - riziko CMP začíná růst již po 40. roce a v současné době se posouvá stále do nižších věkových kategorií.
  • Vrozená cévní malformace – časovaná bomba v podobě skrytých vrozených vad cév, na kterých se mohou tvořit tzv. výdutě (aneurysmata). Tyto výdutě se často dědí, celá léta se nemusí vůbec projevovat (u někoho i celoživotně) a pak náhle může výduť prasknout a způsobit krvácení do mozku.

Ovlivnitelné rizikové faktory CMP:


  • Nekouřit nebo přestat kouřit - kouření přispívá nejen k rakovině plic, ale zvyšuje i riziko aterosklerózy a tím i vzniku centrální mozkové příhody.
  • Pozor na obezitu – bývá často provázena nejen vysokým krevním tlakem, onemocněním srdce, cév a cukrovkou, ale i mrtvicí.
  • Stres – důležité je vyvarovat se zbytečnému nervování a pomocí vhodně zvolené sportovní aktivity se snažit odbourávat stres.
  • Úprava životosprávy - vynechání příliš tučných potravin, zařazení zeleniny a ovoce do každodenní stravy. Zajistit tak přísun vitamínů a minerálů přirozenou cestou nebo vhodnými potravinovými doplňky.

Stanete-li se svědky vzniku centrální mozkové příhody u někoho ve svém okolí, řiďte se obecnými pravidly první pomoci.

První pomoc u CMP:


  • Pacienta v bezvědomí, uložte na bok do tzv. stabilizované polohy a trojitým manévrem zajistěte průchodnost dýchacích cest (otevřít ústa, mírně zaklonit hlavu a předsunout dolní čelist).
  • Hlavu je možné chladit.
  • Nedýchá-li pacient, zahajte dýchání z úst do úst.
  • Dojde-li k zástavě srdce, budete potřebovat někoho dalšího na pomoc.
  • Začněte masírovat srdce.
  • Srdeční masáž a dýchání z úst do úst se provádí v poměru 5:1.
  • Snažte se co nejrychleji zavolat rychlou záchrannou službu.


Sdílet na: Facebook Linkuj.cz
Přehled komentářů k článku
... doposud nebyl přidán žádný komentář ...